Do konce roku 1989 toho našinci ze světa zase až tak moc neviděli. Určitým způsobem vyvolení našinci sice viděli třeba i několik zemí na západ od našich hranic, ale většina z nás se musela spokojit jenom s možností cestovat po zemích ‚tábora míru a socialismu‘, jichž bylo jenom omezeně a do kterých to našince vesměs zase až tak netáhlo. Protože někde na tom byli se zásobováním ještě hůř než u nás, odněkud si lidé pravidelně přiváželi zážitky v podobě prodělaných průjmů…
Po výše zmíněném roce jsme pak náhle dostali možnost poznávat svět a většina našinců se této příležitosti chopila a využila ji. A pochopitelně se začalo mířit hlavně tím směrem, který byl dříve jen stěží dosažitelný, tedy směrem západním. Kdo by v tu chvíli ochotně mířil do zemí, do kterých dříve směl a staly se tak nezajímavými? Případně kdo by zamířil do zemí, v nichž vypukl porevoluční chaos a v některých případech i válka?
A tak třeba státy bývalé Jugoslávie zůstaly svým způsobem stranou. Za socialismu tam bylo problematické cestovat, tehdy byla Jugoslávie pro našince v kategorii těžko dostupných zemí, třeba i proto, že se přes ni dalo utíkat k našim kapitalistickým nepřátelům, tedy emigrovat, a po jeho pádu se tam jak známo situace zkomplikovala a rozpad této země ochladil zájem našinců.
A proto bychom se dnes asi měli na tuto zemi více zaměřit. Oblíbeným už se tam pro našince stalo Chorvatsko, ale kdo z nás byl třeba ve Slovinsku? Byli jsme leckde ve světě, ale tady obvykle ještě ne. A přitom nám má tato země opravdu hodně co nabídnout. Chcete-li vědět, co třeba, podívejte se zde:. Hodně zajímavá nabídka ubytování v nádherných dřevěných chatkách, že? Nádherná https://www.csfd.cz/film/8438-nadherna-posedlost/prehled/ příroda lokem nich, všude panující klid, třeba i místní dobroty ke snídani… Komu by to nepřišlo k duhu? A člověk se do tohoto ráje nemusí ani vláčet světa kraj.
