Často o ní mluvíme jako o nejlevnější „energii“. Platíme jednak za její dodávání a služby s tím spojené v podobě vodného, jednak za její odvádění z domácností a čištění v podobě stočného. V současnosti existují dvě formy placení za vodu: jednosložková a dvousložková. Rozdíl mezi nimi vyplývá z jejich názvu. V prvním případě platba závisí pouze na spotřebě příjemce, kterou vynásobíme cenou za jeden kubík (metr krychlový vody), a je tedy pohyblivá. V druhém případě je pohyblivá částka navýšená o fixní poplatek za připojení k vodovodní síti, jehož výše se odvíjí od velikosti vodoměru. Forma platby je pak určena obcí, kde bydlíme – nejčastěji se setkáváme s jednosložkovým vyúčtováním.
Co vše hraje v ceně za vodu roli
Pokud se bavíme o ceně za vodu, je dobré zmínit, že většina nákladů nesouvisí s množstvím spotřebovaných kubíků, ale s údržbou potrubí, čističek a nutnými opravami. S tím souvisí často kladená otázka: Proč je voda v posledních letech stále dražší, přestože s ní šetříme? I když omezíme množství vody, která odteče z našeho kohoutku, cena za údržbu vodohospodářské infrastruktury, jež je v pohyblivé částce zahrnuta, zůstane stejná. Tím pádem je v případě jednosložkové fakturace třeba zvednout cenu za kubík. Poplatek za služby spojené s distribucí vody je tak v podstatě přítomný i v jednosložkové platbě za vodné a stočné.
Jedna, nebo dvě?
Má tedy dvousložková forma placení za vodu opodstatnění, nebo je to jen z pohledu domácností zbytečné zdražení? Proč utrácet za zboží, které si nekoupím?Důvodem přiklonění se k tomuto způsobu hrazení za vodu může být ku příkladu férovější rozdělení nákladů na údržbu infrastruktury, kdy za odběratele s nízkou nebo dokonce nulovou spotřebou platí ti, kteří kohoutkem otočí častěji. Služby pojící se k dodání a odvedení vody jsou však neustále dostupné i pro majitele rekreační chatky, který jich sice nevyužívá, ale má stálou možnost vodu v určité kvalitě kdykoli čerpat – jenže úhradu nákladů těchto služeb za něj poskytují jiní.
Další faktory, které mají vliv na zdražování
Zdražování vodného a stočného je kromě paradoxního šetření spotřeby také způsobeno vstupem ČR do Evropské unie. Ta na údržbu vodohospodářské infrastruktury klade přísné požadavky. Právě proto musí společnosti více investovat. A samozřejmě je v ceně zahrnutý zisk dodavatelů, který je sice regulovaný státem, ale může růst.
Aktuální průměrná cena za vodné a stočné (kubík) v ČR činí zhruba 88 korun, tedy stále mírně roste. V porovnání okresních měst je voda nejlevnější v Krnově (necelých 52 korun) a v Žamberku (54 korun), a nejdražší ve Frýdlantu (115 korun).
